Hlavní partneři

Alliansloppet - bylo to super! ;-)

25.8.2015

 

Jeden z největších závodů na kolečkových lyžích ve Skandinávii měl být takovým „bonbónkem“ v dlouhé letní přípravě. Vše jsme dlouho dopředu naplánovali, zařídili a už jen čekali na 19.8, kdy vyrazíme. Bohužel, původně plánované obsazení postupně řídlo – Petr si poranil rameno, Honza pár dnů před odjezdem musel nečekaně na operaci s mandlemi a do třetice Valentin byl nucen hodit „ručník do ringu“ den před odjezdem… :-( . Jj, to se stává…

 

Takže jsem žhavil telefony, vše měnil, oslovoval další závodníky a závodnice, přeci jen je ve větším počtu více legrace. Nakonec naše řady na poslední chvíli rozšířil Kuba Rádl, loňský benjamínek teamu, který je po drobné pauze již zase v přípravě a v zimě by se měl objevovat zejména v rámci domácích startů a na základě výsledků případně i v závodech SkiClassics.

 

 

 

Konečně tu bylo 19.8 a my jsme ve složení Lukáš Bauer, Ondřej Horyna, Kuba Rádl, Adam Fellner (závodníci) a Ladislav Rygl (řidič, občerstvovač, sparingpartner, kameraman,….) vyrazili směr Trollhättan. Trasa Boží Dar – Liberec – Rostock – Gedser – Göteborg – Trollhättan probíhala vcelku svižně (to jen pro informaci Kubovi, který má ten dar, že 80% prospal ;-) ) a po 21:00 jsme hlásili příjezd. Nikoho jsme nenechali na odpočívadle nebo na lodi, takže úspěch a rovnou spát.

 

 

Dva dny do závodu jsme vyplnili lehkým tréninkem (běh, kol.lyže), plavání v jezeře, zjišťováním, kudy vede trať a samozřejmě najížděním trati. Závod se konal na 16km okruhu (3x), kdy se startovalo na mostě pod výpustí z jezera, kterou otevřeli při startu, takže si dovedete představit ten hukot ;-). Já s Láďou jsme kromě sportování ještě absolvovali různá setkání s pořadateli, byl jsem pozván i na dětské závody, abych se tam mihnul a byl k dispozici pro nějaké fotky a delší dobu nám i zabralo vymýšlení postů pro občerstvování, kdy s jedním člověkem obsáhnout 16km je velmi náročné… Takže jsme prozkoumávali různé cesty a necesty, zkratky, měřili časy a kalkulovali, co lze stihnout a co ne… do toho najížděli další teamy, kde jsme také ztratili nějaké to slovo…no a skoro jsme se nenadáli a už tu byl den závodu…

 

„Náš“ závod Alliansloppet je vyvrcholením několika předchozích závodů (dětský závod, závod ve sprintu, závod do kopce,…) a samotného Alliansloppetu se účastní přes 1.000 lidí od profíků až po lidi, kteří jsou rádi, že závod na kolečkových lyžích objedou…prostě masovka a vše za skvělé atmosféry.

 

Do samotného závodu jsme vyráželi v 10:05 za slušného vedra, již od startu se na nic moc nečekalo a v některých místech trati to bylo s ohledem na dav závodníků pěkně na lokty. Zpočátku bylo „zpestřením“ časté problémy s nalepovacími čísly (Elita měla kromě čísla na hrudi a zádech ještě malé nalepovací na noze), které dlouho na noze nevydržely, spadly na asfalt a někteří závodníci si ho pak „krásně“  nalepili na kolečko, což jste poznali nejen po zvuku, ale i na rychlosti L. Bohužel mě to také potkalo, ale naštěstí jsem těsně před kompletním oblepením kolečka dokázal za jízdy číslo rychle sundat, takže ztráta minimální.

Foto: Joachim Nywall

 

V prvním kole to bylo slušné maso, každou chvíli nějaká zlomená hůl a tak doprovodná autíčka s holemi měla dost práce. Nám se naštěstí tyto problémy v prvním kole vyhnuly, byť několik kolizí hole přežily snad jen zázrakem. Taktéž při hromadném nájezdu a šikování se do kruhových objezdů jsem občas valil oči a čekal nejhorší ;-). V některých pasážích se jelo lehce volněji a v jiných jsme byli rádi, že jsme se udrželi – zejména na úsecích mírně z kopce jsou „laufaři“ velmi silní.

 

Foto: Joachim Nywall

 

Po prvním kole se peloton docela natáhl, ale i tak cca 40 lidí jelo v první skupině pohromadě, mě se podařilo dostat na zhruba 8-10 místo, zrovna jsem si říkal, jak se mi jede v pohodě, přišlo občerstvení a já v té skrumáži minul L … to by nebylo tak zlé, ale zhruba 150m poté do mě najel zezadu jiný závodník a rázem jsem byl bez hrotu… a věřte, že bez něj se na asfaltu neodrazíte L. Tak jsem mával jak na 1.máje, aby auto s holemi vědělo, že mám problém… a nic L. Tak jsem se propadl až za peloton, chvíli trvalo než dorazilo auto a já jak jsem pospíchal abych je honem dojel, tak jsem si vzal hole 160cm…prostě hole na bruslení L.  Skoro hned jsem zjistil, že to asi nepůjde – 1 hůl 152,5 druhá 160…no byl jsem slušně nakřivený ;-) … Po zhruba 300 metrech jsem tedy zase mával na auto…počkal než dorazí…vzal správnou hůl…no a už byla mezera na vedoucí skupinu hodně velká L.  I přesto jsem makal, abych ji dojel, ale na rovinatých pasážích, jste samotní proti balíku skoro bez šance…  8km jsem jel úplně sám, když jsem nějaké odpadlíky dojel, tak se nechytli… Pak se naštěstí jeden chytl a až na průjezd jsme spolupracovali, sice tak v poměru ¾ ku ¼, ale i tak to byla velká pomoc, ale v klesáních jsme byli bez šance. V kopci po průjezdu jsem mu odjel, takže opět sólo jízda, s občasným předjížděním odpadlíků… a tak to bylo až do konce. Kromě nepříjemnosti s holí v nejméně vhodný okamžik jsem byl se závodem spokojený, vidím pokroky v soupaž a když k tomu přidám i to, že mi závody na kolečkových lyžích nikdy moc neseděli, tak není co řešit ;-). Ondra, Adam i Kuba také dřeli, myslím, že každý dojel +- na úrovni svých aktuálních možností, s tím, že každý se potýkal s většími nebo menšími problémy během závodu (Ondřej například také zlomená hůl díky kolizi s jiným závodníkem). S jejich výsledky také spokojenost.

 

Vítěz: Jens Eriksson 1:41:54 
24. Lukas Bauer 1:46:19 
35. Ondřej Horyna 1:48:58
47. Adam Fellner 1:50:15
70. Kuba Rádl 1:53:38

 

 

Velké poděkování patří jak pořadatelům za skvěle připravený závod, ale i Láďovi, který nám dělal perfektní zázemí a během závodu jel tak trochu svůj vlastní závod s časem, aby nás stíhal na různých místech občerstvit, podat informace, vyměnit hole…., ale to můžete sami vidět v krátkém videu ;-).

 

 

Po závodě jsme se zbalili a frčeli zpět Česká republika. V nadcházejících dnech je program teamu takový, že Petr vyrazí na soustředění do Orlických hor, Kuba aktuálně již absolvuje soustředění v okolí Božího Daru, já jsem kvůli drobnému problému s kolenem zrušil reprezentační soustředění v Livignu a absolvuji náhradní program, Ondřej tím pádem také do Livigna nejel, trénuje doma a nejspíš vyrazí do Orlických hor o víkendu na Šerlich, kde pokračuje letní pohár na kolečkových lyžích.

 

Po zkušenostech na Alliansloppetu se do Skandinávie ještě zanedlouho vypravíme, sice v menším počtu, ale naším cílem nebude nic jiného než nejdelší závod na kolečkových lyžích, a to Olaf Skoglunds Minneløp – 80km závod na kolečkových lyžích – 5.9. 2015

 

Užívejte zbytek léta a brzy jsme tu s novými zprávami!

 

Lukáš

 

P.S. Aktuální momentky vždy na Facebookovém profilu teamu a Instagramu 

 

Please reload

© 2018 by eD system Bauer Team

Navštivte nás na sociálních sítích!

  • Instagram Clean
  • Facebook Clean